OBJEDNAT
KONZULTACI

Rakovina mozku a CNS

Co je nádor a jak vzniká?

Lidské tělo tvoří miliardy buněk, životnost buňky je ale omezená a po určité době buňka umírá. Ve většině případů je nahrazována buňkou novou. Buňky se množí dělením, což je proces, který je přísně kontrolován řídícími jednotkami tzv. geny, zděděnými po rodičích. Během života jsou naše buňky vystavovány různým škodlivým vlivům, lehce poškozené buňky jsou za normálních okolností opraveny a poté opět plní své původní poslání. Pokud je poškození buňky vážnější, pak většinou dojde k jejímu „úmrtí“. Často se však stává, že stupeň poškození není pro buňku smrtelný, dojde ale k zásadnímu narušení genů, což v konečném důsledku může vést k nekontrolovanému dělení buněk a vzniku nádorového onemocnění. V této fázi je pak úkolem imunitního systému tuto buňku nalézt a odstranit. Někdy ale není imunitní systém schopen tuto hrozbu rozpoznat a takto poškozené buňky uniknou kontrole, začnou se chaoticky množit a dají základ nádoru.

Nádory zjednodušeně dělíme na nezhoubné (benigní) a zhoubné (maligní). Nezhoubné nádory jsou většinou dobře ohraničené, neprorůstají do okolní tkáně a nešíří se do ostatních částí těla. Někdy však svou nepříznivou polohou a tlakem na okolí mohou způsobit vážné zdravotní potíže a musí být odstraněny. Zhoubné nádory se od nezhoubného liší podstatně agresivnějším chováním, prorůstáním do okolních tkání, ale především šířením (nejčastěji lymfatickými a krevními cestami) do vzdálených orgánů a zakládáním dceřiných ložisek, tzv. metastáz. Nádorové onemocnění může vzniknout z kterékoliv buňky v těle, což se pak odráží v jeho vlastnostech (např. rychlost růstu, způsob šíření, citlivost k léčbě atd.).

Nádory centrálního nervového systému

Nádory mozku a míchy, souhrnně centrálního nervového systému (CNS), mají určité zvláštnosti. Mozek je centrum, které řídí všechny pochody v našem těle, umožňuje nám vnímat okolní vjemy a reagovat na ně. Právě pro svou důležitost je mozek chráněn kostěnou schránkou – lebkou, a mícha je chráněna páteří. Další ochranou je tzv. hematoencephalická bariéra, což je zjednodušeně řečeno ochranná bariéra tvořená buňkami, která brání průniku škodlivých látek do mozku. To, co je za normální situace výhodné, se stane problémem v momentu, kdy se v CNS objeví nádor a tím se také nádory CNS odlišují od ostatních. Hematoencephalická bariéra, která brání průniku přirozených toxických látek, se v případě léčby stává bariérou i pro většinu cytostatik (chemoterapie) a jiných léků. Limitovaný prostor v lebce a páteři zase způsobuje, že jinak benigní nezhoubné nádory mohou být nebezpečné a ohrozit člověka na životě právě díky skutečnosti, že rostou v limitovaném prostoru a tlačí na okolní zdravou tkáň.

Nádory CNS obecně dělíme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur (např. mozkových plen - meningeomy) a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních, což jsou dceřiné nádory (tzv. metastázy), jejichž původní nádor může být kdekoliv v těle (např. prs, plíce, ledvina).

 

* Položky označené hvězdičkou jsou povinné

Stáhněte si a prolistujte náš pravidelný newsletter
Proton news

protonnews-2016-06 protonnews-2016-11 protonnews-2016-06 protonnews-2016-06   

Všechna vydání Proton News naleznete zde.